Aktuálně

Ohlédnutí třídy 4.A za časem "koronavirovým"

Když nám školním rozhlasem zněla v úterý 10. března informace, že z rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a nařízení Vlády ČR se od středy 11. března do odvolání uzavírají všechny základní a střední školy, nikdo z nás netušil, co následující dny a týdny přinesou. A to nejen ve škole ... S dětmi jsem se loučila se slovy, že doma budeme určitě do konce týdne a možná ještě i ten příští. To co pak následovalo dnes všichni víme. Distanční výuka, tedy vzdělávání "na dálku", se stala každodenní součástí nás všech. Hledali jsme a volili takové cesty, postupy a možnosti, abychom se k dětem, a ostatně i k vám, rodičům, s výukou dostali co nejjednodušším způsobem, který nebude složitý a bude vyhovovat většině. Věřím, že jsme zvolili "zlatou střední cestu" a díky zpětné vazbě dětí i rodičů si myslím, že se toto povedlo. Přitom si moc dobře uvědomuji, že to není jen zásluhou nás pedagogů a dětí samotných, ale že velký podíl na tom, že toto všechno fungovalo, máte také vy, rodiče. Znovu chci vyjádřit díky za Vaši spolupráci, za vynaložené úsilí i za trpělivost, se kterou jste se svým dětem v této nelehké době věnovali. Měla jsem dokonce dojem, že s mnohými z vás jsem i v tomto čase "odloučení" díky každodenním mailům a sociálním mobilním aplikacím v kontaktu častěji než kdy dříve. Dny a týdny běžely, situace kolem pandemie se stabilizovala a tak jsme se na konci května mohli vrátit zpět do škol. Z 16 žáků naší třídy jich zpět do školních lavic usedlo 15. První dny jsme se všichni sžívali s danými hygienickými opatřeními, ale tak jak jsme předpokládali, po pár dnech se všechno usadilo a my jsme se naplno pustili do práce. Do konce školního roku zbývá už jen posledních pár dnů a dost možná některé učivo už nestihneme probrat a hlavně procvičit, tak jak jsme si naplánovali a jak bychom si představovali.

A i když to nechci jakkoliv zlehčovat, všichni víme, že toto rozhodně v dané situaci není to nejdůležitější.

To hlavní je, že jsme to všechno zvládli ve zdraví ...

Ráda bych ještě vyjádřila poděkování paní Koukolské, která všem dětem z naší třídy ušila bílé roušky. Tyto si pak děti v hodině výtvarné výchovy podle vlastní fantazie zkrášlily a budou tak mít na tuto dobu osobní památku.

Pavla Sedláčková, 4.A

Jak to zvládli deváťáci

Většina žáků ve škole jásala, když přišlo na uzavření školy. Většina, kromě deváťáků. Proč? Blížily se přijímací zkoušky na střední školy. Jejich nervozita se den ode dne zvětšovala a ještě jim zavřeli školu, jistotu, ve které mohli najít odpovědi na své otázky, kde spoléhali na učitele, že jim pomůžou zvládnout ten poslední krok.

Následující měsíce byly nejtěžší, protože museli deváťáci zvládat zadané úkoly a ještě se snažili připravovat na přijímačky, které mohly, ale také nemusely být. Musím uznat, že se s tím poprali statečně, osamostatnili se a naučili se rozložit si práci, což jistě využijí na střední škole.

Když se naskytla příležitost vrátit se 11. 5. do školy, přijali ji naši deváťáci s radostí. Po tak dlouhé době izolace od kamarádů nebyly přijímačky jediným důvodem, proč se vracejí. Byla jsem nadšená i já. Chyběl mi kontakt s žáky, chyběly mi jejich dotazy, jejich postřehy. Jsem šťastná, že jsme se mohli společně připravovat na přijímací zkoušky. Čas strávený ve škole byl jako živá voda jak pro žáky, tak pro učitele.

Doufám, že se tato doba už nikdy nevrátí, i když to byla jistě zajímavá zkušenost pro všechny.

Deváťáci, jsem na vás pyšná!

Jana Jurásková

Distanční výuka v 7.A

Když se kvůli nákaze Covid- 19 uzavřely dveře škol, většina žáků se radovala a těšila se na prodloužené prázdniny. Postupem času ale jejich nadšení ustávalo. Školy zůstaly zavřené déle, než se původně očekávalo a plnění úkolů z domova nebylo vždy tak jednoduché, jak se zpočátku žákům zdálo. Komunikace přes internet mezi žáky a učiteli sice fungovala, ale nemohla nahradit přímý kontakt, výklad nového učiva a jeho procvičení. Nejvíce jim ale chyběli spolužáci a kamarádi. Bylo to náročné období. Když jsme se pak mohli v červnu znovu vrátit do školních lavic, tak to většina žáků naší třídy uvítala a ve velkém počtu se zúčastnili konzultací, které pro ně probíhaly vždy v pondělí a ve středu. Do školy se všichni těšili. A co jim nečekané domácí vyučování přineslo pozitivního? Možnost si ráno přispat, strávit dopoledne v pyžamu, plnit si úkoly kdykoliv během dne, pouštět si při psaní úkolů oblíbenou hudbu a uspořádat si den podle sebe.

Renata Němcová