Přelom října a listopadu nám přináší jedno z nejzádumčivějších období v roce. Není proto divu, že podobně jako naši předci v tomto čase vzpomínáme na naše zesnulé a slavíme Dušičky. Tento rok nám celou tradici krásně přiblížily žákyně z 5. a 8. tříd, které svým spolužákům z prvního stupně představily prezentace a spolu se zástupci žákovského parlamentu organizovaly aktivity, které byly tematicky zaměřené na Dušičky – od čtení povídky Františka Nepila “Hřbitov se jen zdá smutný” po seznámení se s tradičními symboly, které jsou spojeny se Svátkem zesnulých. V kině se z prezentací žáci dozvěděli, proč Dušičky slavíme, něco o jejich křesťanském základu a také i o jiných variantách Svátku zesnulých, na které bychom mohli narazit při toulkách světem. Proto přišla řeč i na známý Halloween, téměř radostný Dia de los Muertos neboli Svátek mrtvých z Mexika či japonský svátek Obon. Poučili jsme se, že na své blízké, kteří již bohužel nejsou s námi, mysleli lidé po celém světě již odpradávna.
Jednu věc mají všechny svátky společnou – vždy se vzpomíná v rodinném kruhu. A nejinak tomu bude i u nás, až se o víkendu vypravíme na hřbitov zapálit svíčky a poslat letmou vzpomínku do nebe.
Kateřina Zháňalová
